Proč se od toho nedá odtrhnout

„Ještě jedno video a jdu.“ Řekl jsi to někdy? Já ano. Kolikrát? Radši nepočítat 🙂

Když dítě nemůže od tabletu odejít, říkáme, že nemá vůli. Jenže odejít nemůžeme ani my dospělí, a to jsme ji měli o třicet let déle na trénink. Možná to tedy nebude jen vůlí. Na druhé straně obrazovky totiž sedí týmy chytrých lidí, kteří mají v práci jediný úkol: aby ses nezvedl.

Člověk, který navrhl nekonečné rolování, toho lituje

Aza Raskin v roce 2006 navrhl nekonečné rolování. To je ten princip, kdy stránka nikdy neskončí a pod každým příspěvkem se objeví další. V roce 2018 řekl v rozhovoru pro BBC, že nechtěl lidi udělat závislými a že se kvůli tomu cítí provinile. Firmy podle něj sypou do svých aplikací něco jako „behaviorální kokain“, aby se k nim lidi pořád vraceli.

Nechci strašit. Chci jen říct, že když tvoje dítě nemůže přestat, není to selhání dítěte ani tvoje. Je to výsledek práce, kterou někdo dobře udělal. A dobrá zpráva je, že trik, který prokoukneš, na tebe přestane tolik fungovat. Jako kouzlo, u kterého víš, kde má kouzelník schovanou kartu.

Triky, které stojí za to ukázat

Tohle zvládne pochopit i šestileté dítě, když mu to řekneš jeho slovy:

• Nekonečný feed. Kniha má kapitoly a film má konec. Feed konec nemá, takže nepřijde chvíle, kdy by se dítě samo rozhodlo, že stačilo. Když to ví, může si tu chvíli udělat samo.
• Automatické přehrávání. Video skončí a za pět vteřin běží další. O tom, že se kouká dál, už nerozhodlo dítě, rozhodla aplikace. Americká pediatrická akademie radí automatické přehrávání vypnout. Zkuste to spolu a dítě uvidí, že tlačítko „dost“ existuje.
• Algoritmus. Aplikace si všímá, u čeho se zastavíš, a nosí ti víc toho samého. Ne to nejlepší, ale to, u čeho vydržíš nejdéle. Dítě, které to ví, se může zeptat: „Proč mi to sem dalo zrovna tohle?“
• Reklama, která nevypadá jako reklama. Youtuber nadšeně rozbaluje hračku a dítě si myslí, že se youtuberovi prostě líbí. Pediatři doporučují s dětmi mluvit o reklamě a influencerech, aby poznaly, kdy jim někdo chce něco prodat. Dítě, které to umí poznat, si pak samo řekne: „Aha, tohle je reklama.“
• Nákupy ve hrách. Diamanty, mince, krystaly. Vypadají jako hračka, ale platí se za ně skutečnými penězi. Přidej k tomu odpočet „nabídka končí za 2 hodiny“ a máš dokonalý recept na rychlé rozhodnutí. Dítě, které ví, že za diamantem je skutečná koruna, se rozhoduje pomaleji.
• Truhly s náhodou. Zaplatíš a nevíš, co dostaneš. Možná něco vzácného, spíš ne. Odborně se tomu říká loot box a principem připomíná automat v herně. Dítě, kterému to vysvětlíš, aspoň ví, do čeho jde.
• Série a denní odměny. „Přihlas se zítra, jinak přijdeš o svých 30 dní v řadě.“ Hra tak dítě volá zpátky, i když se mu zrovna nechce. Když to dítě prokoukne, může si samo vybrat, jestli mu ta série za to stojí.

Truhly s náhodou si zaslouží pár slov navíc

Psychologové David Zendle a Paul Cairns se v roce 2018 zeptali přes 7 400 hráčů, kolik utrácejí za loot boxy, a dotazníkem změřili, jestli mají problém s hazardem. Čím víc za truhly utráceli, tím víc problémů s hazardem měli. U utrácení za jiné věci ve hrách byla souvislost mnohem slabší. O rok později David Zendle s kolegy totéž zkoumal u 1 155 dospívajících od 16 do 18 let a souvislost vyšla ještě silnější.

Poctivě dodám, že je to souvislost, ne důkaz příčiny. Nevíme, jestli truhly vedou k hazardu, nebo jestli je víc kupují lidé, kteří k hazardu už tíhnou. I tak si myslím, že tohle je dobrý důvod dítěti vysvětlit, jak to funguje. Ne mu to zakázat. Vysvětlit.

Hrajte si na detektivy

Nejlíp to funguje jako hra. Až budete spolu koukat nebo hrát, zeptej se: „Čím nás to chce udržet?“ A hledejte trik. Odpočet. Blikající truhlu. Video, které začalo samo. Dítě v tom bývá rychlejší než ty a má z toho radost jako z hledání kešky.

Nemusí to být kázání. Vlastně nesmí. Jakmile se z toho stane „vidíš, já ti to říkal“, dítě přestane hledat triky a začne hledat, jak tě neposlouchat.

„Takže mám YouTube smazat?“

Nemusíš. YouTube je plný skvělých věcí: jak se staví most, proč sopka chrlí lávu, jak se skládá origami. Stačí, když ho dítě umí používat a nenechá se používat jím.

Když hledáte něco bez těchhle triků, zkuste hry tady na webu. Nemají reklamy, nákupy ani registraci a kolo po pár minutách skončí. Vznikly proto, aby se dítě něco naučilo, a ne aby u nich sedělo co nejdéle. Třeba Kolik je hodin? tě nebude přemlouvat, ať zůstaneš ještě chvilku. Proč vůbec hrát, píšu na stránce proč hrát.

Malý krok na zítra

Otevři s dítětem jeho oblíbenou aplikaci a najděte spolu jeden trik. Jen jeden. Pojmenujte ho. A pak se ho zkuste zbavit: vypněte automatické přehrávání nebo upozornění.

Možná zjistíš, že tvoje dítě umí odolat líp než ty. Nebudeš první 😉

Tomáš, táta čtyř dětí

Zdroje

1. BBC News (2018). Rozhovor s Azou Raskinem o návykovém designu aplikací (pořad Panorama).
2. American Academy of Pediatrics: How to Make a Family Media Plan. HealthyChildren.org.
3. Zendle, D., & Cairns, P. (2018). Video game loot boxes are linked to problem gambling: Results of a large-scale survey. PLOS ONE, 13(11), e0206767.
4. Zendle, D., Meyer, R., & Over, H. (2019). Adolescents and loot boxes: Links with problem gambling and motivations for purchase. Royal Society Open Science, 6(6), 190049.